Jednoduchost

Není nic, jen teď…

Je zase jenom teď.

Bez přemýšlení.

Je zase jenom tady a teď.

Proč je všechno najednou tak jednoduché - pro někoho kruté a pro jiné tak osvobozující?

Je to opět jednoduché.

Nalezli jsme prapůvodní vědomí všeho, tak silně osvobozující, láskyplné, téměř nezvladatelné.

A proč?

Z každého „proč“ vyvstává „protože“ a to protože je tvořivé a používá původní energii slova proč.

Člověk se za den častokrát v myšlenkách i činech zastaví a prožívá totální prázdnotu bytí. Jeho zkoumavé vědomí je vymrštěno z reality a odchází načerpat novou sílu do podstaty.

Je to tady.

Je to všude.

Jen my se domníváme, že to tady není, protože to nevidíme, nemůžeme to uchopit a naše smysly jsou v tomto případě nedostačující. Byli jsme naučeni, že jedině realita vnímána smysly je skutečná a tak naše nadsmyslové vnímání stagnuje.

Hledáme stále smysl vy smyslových prožitcích, ale stále obcházíme jednotu zaslepeni hmotou a strachem vidět víc. Uvidět to, co nás spojuje.