Oceán

Klid a mír je základní prapodstatou všeho.

I v rozbouřeném oceánu lze nalézt klid a mír.

Tento způsob chápání je v dnešní době člověku velmi vzdálený.

Oceán kosmických energií, který se přelévá celým vesmírem a samozřejmě i člověkem, nabízí nekonečnou škálu vibrací, které přinášejí každé bytosti zcela ojedinělé pocity. Mají však společnou podstatu a tou je láska se vším související. Snažit se uhýbat před touto skutečností je pošetilé.

Člověk svými myšlenkami odpradávna formuje, boří a různě přeskupuje kosmickou energii. Hrát si v oceánu energií je lidská cesta od podstaty přes neznámo zpátky k podstatě. Při realizaci svého záměru má člověk takovou míru svobodné vůle, jakou je ochoten dopřát ostatním bytostem.

A tak lidé, kteří od života neočekávají již tak převratné změny a jejich soustředění se koncentruje do vlastního nitra, jsou lidé na stezce hlubokého poznání vesmírného mystéria. Jednoduše řečeno při každém zastavení najdeš obrovskou hodnotu lásky. Ale nehledej ji kolem sebe, hledej ji v sobě, protože jen v sobe nejdeš pocit vše pronikající lásky, pocit všeho.

Když člověk sní určité jídlo vytvoří se v něm pocit tohoto jídla, ale je to přece pocit člověka.

Kde vlastně hledat počátek a konec?

Nikde, protože není a všechno má souvislost se vším a za vším stojí podstata, čili láska.

Klíčem k dokonalosti je mystérium vnitřní podstaty, jenž nemá ani počátek ani konec. To, co prožívám já tak prožívá celý vesmír a opačně. Oddělenost není a když někdo tvrdí, že je, tak se jeho mysl nachází pod rouškou iluze.

Tímto článkem bych chtěl vybídnout všechny vnímavé lidi, aby se stali znovuobjeviteli cesty vedoucí skrze sebe, přírodu i celý vesmír. Jen tak pronikne světlo jednoty a lásky našimi srdíčky a vytvoří původní paprsek ducha stojícího vždy v přítomnosti každé situace

Mimochodem:

Situace je stav nevědomí, protože vědomí je stav ničeho.

Stav ničeho je stav míru a stav neochvějné lásky.